28.8.2017
V souvislosti s vodou se v oblasti výživy člověka mluví především o pitném režimu a jeho správném dodržováním. Existuje mnoho teorií o tom, kolik tekutin (především vody), bychom měli do organizmu přijmout, aby byl organizmus dostatečně hydratován.
Mezi hlavní funkce vody v našem organizmu patří: udržování stálosti vnitřního prostředí (tzv. homeostázy), řízení toku energie (oxidace a redukce), udržování tělesného tepla a zároveň zabezpečování ochrany organizmu před přehřátím, zabezpečování prostředí pro rozpouštění živin a podobně (Ganong).
Ztráty vody z organizmu jsou různé podle množství a intenzity vykonané práce a také záleží na prostředí, ve kterém se pohybujeme.
V horku může vzniknout u neaklimatizovaného člověka na danou teplotu až 1000 ml potu za hodinu. Jestliže vykonáváme práci pro organizmus fyzicky velmi zatěžující nebo se pohybujeme v prostředí s vysokými okolními teplotami, může dojít k pocení (tzv. perfúznímu pocení), kdy se ztrácí 10 až 15 l vody za den (Rokyta).
Ale nemusíme zacházet do extrémů, protože naše tělo vylučuje určité množství potu neustále. Je to tzv. neznatelné pocení, kterým může náš organizmus ztratit 600 až 800 ml vody za den (Ganong).
Je tedy skutečně důležité, vzhledem ke každodenním ztrátám tekutin, abychom tekutiny do organizmu zpětně doplňovali a dodržovali pravidelný pitný režim. Pitným režimem před, během a po sportovní aktivitě se podrobněji zabývám v kapitole „Sportovní výživa“, nyní tedy alespoň základní informace, jakým způsobem lze kontrolovat, zda je organizmus dostatečně hydratován.
Jakým způsobem je organizmus hydratován nám ukazuje barva a hustota naší moči. Pokud je moč hustá, tmavě žlutá a je jí malé množství, obsahuje vysokou koncentraci odpadních produktů metabolismu, náš organizmus dehydratován a je třeba do organizmu doplnit tekutiny. Pokud je naopak moč příliš čirá a průhledná, je náš organizmus hydratován příliš. Ideální zbarvení naší moči by mělo být mírně nažloutlé, tehdy je náš organizmus hydratován optimálně (Ganong).
Pokud budeme kontrolovat naši moč pravidelně a budeme sledovat, kolik tekutiny jsme během dne vypili, aby byla naše moč ideálně zbarvená a tím byla zároveň zajištěna optimální hydratace našeho organizmu, pak zjistíme, kolik tekutin v ml máme za den přijmout.
Pro správnou hydrataci organizmu bychom měli přijímat tekutiny v průběhu celého dne, nikoli jednorázově v objemném množství (jedna dávka tekutin průměrně 150 až 250 ml) (Ganong).
Určité množství vody náš organizmus získává jako součást konzumované potravy (množství vody přijaté potravou je různé, podle toho jaké potraviny do jídelníčku zařazujeme).
Vědci se shodují, že hlavním zdrojem pitného režimu má být čistá nesycená voda. Neshodují se však už, zda má být preferována voda balená nebo voda z vodovodní sítě.
Někteří vědci tvrdí, že Česká republika má jednu z nejvíce sledovaných vod vodovodních sítí v Evropě. Kupování balené vody proto považují za zcela zbytečné. (Ganong).
Jiní tvrdí, že testy zdravotní nezávadnosti chlórované vody nejsou dostačující a je proto lepší kupovat si vodu balenou, ale tu dražší (od 20 korun výš), neboť jen ta je dostatečně kvalitní (Fořt).
Další vědecké studie srovnávající výhody a nevýhody vody z vodovodní sítě a balené vody došli k názoru, že kvalita pitné vody z kohoutku je lepší než je její pověst a kvalita balené vody je horší než tvrdí její reklama. Ve srovnání vody z vodovodní sítě a vody balené by neměl být podstatný kvalitativní rozdíl už proto, že většina balených pitných vod se stáčí z vodovodní sítě. Pokud srovnáme vodovodní vodu s balenou kojeneckou či balenou pramenitou vodou, což jsou vody pocházející z podzemních zdrojů, pak by možná šlo říci, že tyto balené vody mají o trochu vyšší chemickou kvalitu než vodovodní voda. Je taky nutno brát v úvahu, že vodovodní voda putuje ke spotřebiteli řádově hodiny až dny, zatímco voda balená řádově týdny až měsíce a způsob jejího uchování v prodejní síti není v porovnání s vodovodní vodou (v potrubí je relativně stálá teplota okolo 10 °C) zrovna optimální. Vodovodní voda je neoblíbená pro přítomnost chlóru, ale situace se v tomto směru zlepšila, neboť už vodárnám zákon nenařizuje určitý obsah chlóru ve vodě, jak tomu bylo dříve. Kdybychom chtěli skutečně srovnávat kvalitu vody z kohoutku a vody balené, museli bychom vzít konkrétní vodovod a konkrétní balenou vodu. Výhodou pro spotřebitele u vodovodní vody je ze zákona právo na mnohem více informací o kvalitě vody, jejím původu a způsobu úpravy než u balené, kde jsou jen sporé informace na etiketě (Tláskal).
Zda dáme přednost vodě balené, působící na nás skvělou reklamou a svým skvělým plastovým obalem, za který si draze připlatíme nebo se rozhodneme pro vodu z kohoutku, kterou si pořídíme za mnohem nižší cenu a bez plastového obalu, je věcí svobodné vůle.
Ať už se jedná o vodu balenou či vodu z vodovodní sítě, je pro náš organizmus životně důležitá, stejně jako sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky a stopové prvky a v našem jídelníčku hraje podstatnou roli.
Copyright © 2024 Milan Merva, milanmerva.com